.

 
 
Nové vnmímání
Přemýšlím o příběhu vlastního těla v pohybu. Tělo nesoucí zkušenosti. Vzorce, kódy, mechanismy, paměť buněk. Zrání a plynutí v čase. Není to uzavřené, je to proces, pohyb po spirále…Je mi teď dobře, když tančím. Když jsem končila studium tance na konzervatoři, moje tělo se ocitlo ve stavu veliké disharmonie. Měla jsem pocit, že každý pohyb je špatně, nerozuměla jsem vlastnímu pohybujícímu se tělu. Ale pracovala jsem dál. Moje tělo potřebovalo zažít svobodu, vlastní hledání, potřebovala jsem jít hlouběji, do podstaty, dovnitř, ve vlastním čase, jemně. Znovu věřit, že to, co prožívám v tanci je skutečnost, moje skutečnost, moje bytí. Tančit je pro mě jako návrat domů. Když tančím, jsem celistvá a přítomná. Jsem živá. Důležité momenty nového vnímání, pro mě bylo objevení možnosti těla fungovat ekonomicky skrze vědomé prožívání gravitace a učit se rozumět anatomii těla v pohybu…pocit, že tanec není jen námaha, velké úsílí. Nalezení lehkosti, dechu a plynutí v těle. Jsem ráda i za metodou Pilates. Elementární, vědomé a funkční cvičení aktivující střed těla. Pro mě nalezení síly, energie a opory vyvěrající z této oblasti. Pozorování pohybu ve Feldenkraisově metodě. A především setkání se systémy Labanova analýza pohybu a systémem Body-Mind Centering. Je to pro mě otevřená cesta učení se…Chyby a nedokonalosti tančícího těla teď vnímám jako odrazový můstek. Materiál, se kterým mohu pracovat. A učí mě to vidět celý kontext vlastního života. Ideály a představy které nosím v hlavě, se učím oddělovat od toho, kým opravdu jsem a co opravdu chci. Respektovat svoje tančící tělo, důvěřovat mu a tvořit svůj vlastní příběh.


„Ak má telo plniť len rozkazy zvonka, je vždy vo vojnovom stave. Nutnosť plniť rozkazy totiž vytvára pre telo neprirodzený stav. Ak však telo rozumie tomu, čo sa v ňom deje a akým spôsobom to ovplyvňuje jeho pohyb, hovoríme o spolupráci, ktorá zväčša prináša sladké ovocie“ Zuna Kozánková,
celý článek Zuny Kozánkové o možnostech těla změnit se doporučuji k přečtení tu

.

 
 
Mapy pohybu
„Improvizace nás může vyvést z naučeného jednání otevřením alternativní zkušenosti- nových tělesných pocitů a chuti hýbat se, podporujíce zkoumání nových poloh a přání. I když se tato činnost začíná obměňováním tělesné zkušenosti, rozvíjí i mentální pružnost, která může poskytnout jakési intelektuální mapy schopné načrtnout nové cesty překonávání kulturních křižovatek.“
(Albright, Gere, v knize Sloboda objavovať tanec, Marta Poláková)

.

 
 
„Létat“
Jako děti jsme to všechno měli…tančili jsme, létali, hráli si, důvěřovali. Vzpomeňme si…